Opět jsem byla na kurzu tiffany. Bohužel pouze na jednom, protože ten předním nebyl (chtěla jsem jít jenom já - jak je to možné?) a protože jsem to nestihla, tak jsem to dodělávala na kroužku tiffany, na který bych chodila, ale se školou se to nedalo stihnou. Výsledkem jsou tyto tři tulipány. Třetí trošku ujel, asi jsem to moc zbrousila, ale co, žádný učený z nebe nespad. Jsou zároveň na pověšení i jako zápichy, ale drátek je moc slabý (silnější už tam neměli), takže to musím předělat a nebo to zůstane pověšený, což je taky hezký.
Koncem dubna jsem se zůčastnila kurzu Pedigové hrátky v DDM. A domů jsem si odnesla tento krásný tác.
Reakce na: http://www.novinky.cz/ekonomika/305248-ceska-posta-od-srpna-zdrazi.html
Jak si to jen představujou. Od srpna zdražit známky, ale že by nám řekly kolik budou stát ty do zahraničí, to ani náhodou. Hrozně by mě zajímalo o kolik
Tak, kdybych se měla nějak charakterizovat tak jsem bláznivá, ze společnosti se vymykající a většinou lidí nepochopená vysokoškolačka. A toto všechno z jednoho prostého důvodu, protože svět vidím úplně jinýma očima než většina mých vrstevníků, jednoduše se vzájemně nechápem, protože já nerozumím jejich hloupým dětským zájmům (chlast, párty a blbá hudba) a většina
Po malém postěžování, že mi chodí pouze samé umění mi dorazil pohled z japonska s cestouz do fantazie (již v minulém článku) a po něm tento úžasný pohled.
Pohled je z Taiwanu s kresbou nějakého kamaráda odesílatelky (takže žádný tuctový pohled).
Tento pohled dorazil již 2. dubna z číny na obrázku je tradiční svadba v provincii shaanxi.
Konečně jsem odmaturoval, ten pocit, že už se konečně nemusím učit hromadu blbostí je naprosto úžasný.
Odmaturovala jsem sice už v ponděli, ale vždy mi dlouho trvá než se vyžvejknu
(napsat něco delšího, aby to dávalo smysl je pro mě trochu oříšek, většinou skáču z myšlenky na myšlenku).
Konečně můžu dát zbohem ekologii, nikdo bys jste nevěřil jak nudná může ekologie být.
Tak doufám, že při výběru vyskoké školy jsem zvolila lépe než když jsem šla na střední.
A teď konečně ty úžasně dlouhý prázdniny.
Dnes osvobodím svou duši. A od čeho? Od své naivity. Poslední dobou začínám přicházet na to, že i přes veškerou snahu, nelze vyhovět všem. Takže rezignuji na post ochotné holky, která všem pomůže, i když je nemá ráda. Rozhodla jsem se dnes přijít na to kdo mi vlastně za tu snahu stojí a na koho vím, že se příště musím vykašlat. Protože když se snažím aby všichni
Půlka hotová a ústní předemnou. I přesto jak jsem se bála obhajoby, která nakonec byla za jedna, a jak moc jsem se bála praktický, nakonec za tři (celá komise ale přimhouřila oko, protože jsem byla strašná) zjišťuju, že je jen jedna věc které bych se měla opravdu bát a to EKOLOGIE. Lituju dne kdy jsem se rozhodla, že půjdu na tuhle školu, a nepoznat tam lásku mého života,
K tomuto jsem se inspirovala na zahraničních webech a když sem zjistila kolik lidí u nás to zkusilo tak jsem do toho šla taky. Tak snad to zvládnu
1. Znovu navštívit motýlí výstavu v Praze
2. Začít s Geocaching